Významné město v minulosti i dnes
Thessaloniki byla založena v roce 315 př.nl. Postaven králem Kassandrosem na místě malého starověkého města Thermi. Byl pojmenován po Kassanderově manželce Thessalonice, dceři Filipa II., otce Alexandra Velikého. Díky své strategické poloze a důležitému přístavu se Soluň brzy stala jedním z nejdůležitějších měst v Řecku.
Za Římanů, kolem roku 168 př. Kr. Kolem př. n. l. město vzkvétalo, protože bylo na důležité obchodní cestě z Říma do Byzance. Thessaloniki byla hlavním městem římské provincie Makedonie. Kolem roku 50 n. l. opakovaně navštěvoval město apoštol Pavel a hlásal zde křesťanství.
Na konci 3. století učinil císař Galerius Soluň centrem Východořímské říše. Už tehdy panoráma města uchvátila velkolepými, monumentálními stavbami, z nichž mnohé se dochovaly dodnes.
V byzantských dobách byly Soluň druhým nejvýznamnějším městem říše a jedním z nejdůležitějších hospodářských center. V roce 904 n. l. byl napaden Saracény a zcela vydrancován. Stejný osud potkal město v roce 1185, kdy na něj zaútočili Normané. Od roku 1204 až do svého osvobození v roce 1224 bylo hlavním městem Soluňského království, založeného křižáky. Po roce 1224 město opět patřilo Byzantské říši. V této fázi vznikla řada významných církevních staveb, které se dochovaly dodnes. V roce 1430 byla Soluň dobyta Turky, od té doby patřila Osmanské říši a nadále byla důležitým obchodním centrem na Balkáně. V roce 1890 padly četné budovy za oběť ničivému požáru, který také zabil mnoho lidí.
Teprve po téměř 500 letech osmanské nadvlády bylo město v roce 1912 během balkánské války obsazeno řeckou armádou. V důsledku toho došlo během druhé balkánské války k tvrdým bitvám s postupujícími bulharskými jednotkami. Teprve v roce 1913 byla Soluň oficiálně udělena Řecku.
V roce 1917 velké části jižního centra padly za oběť plamenům při velkém požáru. Po maloasijské válce mezi Řeky a Turky se do města hrnuli řečtí uprchlíci a usadili se zde.
Za zmínku stojí početná židovská komunita s více než 50.000 2 členy, která zde existovala až do 1492. světové války. Pocházeli ze španělských Židů, kteří uprchli do Osmanské říše po roce 1943 během Reconquisty (dobývání světa křesťany). Přivezli si s sebou svůj vlastní jazyk, ladino (židovsko-španělský). V roce XNUMX byla většina deportována do Osvětimi.
Dnes je Soluň druhým největším městem Řecka, moderním přímořským městem s asi 1,2 miliony obyvatel. Se svou univerzitou, výstavním centrem, pulzující uměleckou a kulturní scénou a bohatými nabídkami pro volný čas a zábavu je Thessaloniki, zkráceně také Saloniki, mnohostranným městem, které ctí odkaz své smysluplné a rušné minulosti.
Město je plné historických svědectví: památek ze starověku, ze středověku i z osmanského období. Jsou zde četné stavby zejména z byzantské a římské doby. Mnoho kostelů, včetně snad toho nejkrásnějšího, Agia Sofia, sloužilo nějakou dobu také jako mešita. Městskou hradbu lemovaly různé obranné věže, z nichž se dodnes dochovala Bílá věž, která je dnešním symbolem města.
Je to poměrně bohaté město, sebevědomé a moderní, částečně sofistikované, ale zároveň typicky řecké, se smyslem pro tradiční – to dělá Soluň tak sympatickou a roztomilou. Velkou roli hraje také náboženství a pravověrný kněz je přirozenou součástí pouliční scény.
Soluň je navíc nákupním rájem pro každý rozpočet. Tradiční, živá tržnice nabízí typické řecké a regionální produkty. Moderní obchody a butiky nabízejí mezinárodní sortiment zboží i nejnovější design a módu.
Nepřijdou zde ani ti, kteří hledají zábavu. Ať už oblíbená promenáda podél nábřeží s elegantními restauracemi, bary a pouličními kavárnami, rustikální taverny na tržišti nebo hudební podniky, trendy bistra a kafeniony v nově vytvořené čtvrti kolem starých skladišť: v Soluni je něco pro každý vkus. A živo tu zůstává až do časných ranních hodin.
