Stručný přehled světového náboženství

Termín islám
Islám doslova znamená „odevzdání, přijetí, odevzdání se, podrobení“. Být muslimem znamená odevzdat se do vůle nejvyššího božského vládce. Protože Boží vůle je zakotvena v zákonech, islám je náboženstvím práva. Tyto zákony nejen spojují lidi s posmrtným světem, ale utvářejí celý tento svět. Protože Bůh je vládcem všeho, islám nezná žádné oddělení duchovního (náboženství) a světského. Logickým důsledkem je, že islám je v mnoha zemích státním náboženstvím. Spása jako v křesťanském smyslu se v islámu nevyskytuje. Také odvrácení se od světa není v duchu islámu: ideálem není mnich, ale ženatý muž.

Historie islámu
Islám je přísně monoteistické náboženství (neexistuje jiný bůh než Alláh) a nejmladší z hlavních světových náboženství. Vzniklo v 7. století, kdy byla boží zjevení předána Mohamedovi (narozenému kolem roku 570), obchodníkovi z Mekky, kolem 40 let, což po počátečním váhání oznámil lidem. Mohamedovo nové učení si rychle našlo mnoho následovníků. Mezi nimi byla jeho žena Hadija a jeho bratranec Ali. Protože však i Mohamed narazil na prudký odpor, rozhodl se v roce 622 emigrovat do Medíny (Yatrib). Čas emigrace (hidžra) představuje začátek islámského kalendáře.

V relativně krátké době, dokonce i po jeho smrti v roce 632, si nové náboženství podmanilo obrovské oblasti Arabského poloostrova a do 8. století postoupilo přes severní Afriku do Španělska a Francie.

Učení Mohameda je považováno za „boží mluvené slovo“ a je zapsáno v Koránu ve 114 súrách seřazených podle délky. Dalšími islámskými zdroji jsou hadísy (= slova a činy Mohameda, které byly předány) a Síra, biografie Proroka.

Mohamedovými nástupci byli takzvaní „čtyři správně vedení Khalifa“: ​​Abu Bar, Omar, Utman a Ali. Ten však nikdy nikdo nepoznal a 661 bylo zavražděno. Předtím se Mi'awiya (guvernér Sýrie) po bitvě u Siffinu v roce 657 prohlásil kalifem.

Vznikly dvě různé víry: sunnité (90%) a šíité (10%). Šíité zastávají názor, že vůdčí roli může převzít pouze pokrevní příbuzný Mohameda, a nikoli, jako je tomu u sunnitů, někdo zvolený komunitou.

Modlitba
Prorok Mohamed řekl: „Modlete se na kolenou, ve stoje, vleže nebo vsedě, ve dne nebo v noci – ale modlete se. Vy – děti, které chcete jít správnou cestou – se musíte modlit ve stanovený čas, a pokud se modlit nemůžete, můžete svou modlitbu odložit na jindy, ale nikdy nechoďte spát bez chvály Boha.“

Modlitba je povinná pro každého muslima. Modlitby se modlí pětkrát denně v pevně stanovenou dobu, kdy volá muezzin (= křikloun). Těchto pět modliteb je Sobh, Dohr, Asr, Maghrib a Isha. Každý z nich sestává ze sedů lehů a prosternací (= dvojité předklonění), které se nazývají Rakaa. Každá modlitba se skládá z určitého počtu rakaas.

Dále bylo řečeno: „Než se budete modlit, musíte splnit následující čtyři příkazy“:
1. Vaše tělo a oblečení musí být čisté, stejně jako místo, kde jste se rozhodli modlit.
2. Musíte se oblékat skromně, aby bylo vaše tělo zakryté (muž musí zahalit tělo od pupíku po kolena a žena musí zahalit celé tělo kromě rukou a nohou).
3. Musíte odbočit do Mekky, Svaté země, kde stojí Boží dům Al Kaaba.
4. Museli jste očistit svou duši mytím následujících částí těla: obličej, ruce až po lokty, části hlavy a chodidla.

Důležité v modlitbě je oddělení pohlaví a to, že je třeba dodržovat rituální činnost. Čištění částí těla (= mytí) probíhá podle předem stanoveného pořadí. Ve výjimečných případech, kdy není po ruce voda, je také povoleno použít jako náhradu mytí oblázky nebo písek.

Pět základních kamenů islámu
1. Vyznání Shahady
Svědčím: „Není boha kromě Boha. Mohamed je posel Boží. “Šíité často dodávají:„ Ali je Boží přítel. “
2. Modlitba "Salat"
5x denně: při východu slunce, v poledne, pozdě odpoledne, při západu slunce a po západu slunce.
3. Daň, daň chudých "Zakat"
Každý dospělý, rozumný muslim by měl Zakat osobně dát někomu v nouzi.
4. V měsíci ramadánu půst "Saum".
5. Pouť „Hajj“ do Kaaby v Mekce
Každý muslim by měl jednou za život uskutečnit pouť do Mekky.

Korán
Korán (= přednáška, čtení), svatá kniha islámu, je písemnou sbírkou zjevení, která archanděl Gabriel dával krok za krokem proroku Mohamedovi po dobu více než 20 let. Člověk věří ve slovní inspiraci Mohameda: to znamená, že Korán je doslova Boží slovo. Korán je (ve skutečnosti) považován za nepřeložitelný, protože každý překlad vede k interpretaci. Arabština Koránu je normou pro to, co je arabské pro všechny časy.

Korán je rozdělen do 114 súr (kapitol). Súry jsou uspořádány v pořadí podle délky (kromě první súry): súra 2 je nejdelší súra, 114 je nejkratší. První súra, „Al Fathia“ je takzvaná úvodní súra.

Zvláště velkou zásluhou je naučit se Korán nazpaměť, to se učí ve školách koránu. Nejde však o porozumění obsahu, ale o znalost slov nazpaměť, neboť jsou to slova Boží. Každý zbožný muslim se snaží zvládnout co nejvíce súr Koránu nazpaměť a číst Korán tak často, jak je to jen možné.

V pravém slova smyslu je „viditelným“ důkazem uznání Koránu islámské umění psaní, kaligrafie. Verše koránu se také často používají jako amulet proti zlému oku, proti nemocem a jiným zlem.

Ramadán
Jednou za rok, ve svatém měsíci ramadánu, se celý islámský svět postí. Ramadán je devátým měsícem islámského lunárního kalendáře. Půst o ramadánu je jedním z pěti pilířů islámu a jednou z hlavních povinností, které musí muslim splnit. Začátek ramadánu závisí na měsíci a rok od roku se liší.

Půst má různé významy, především slouží k obrácení se k Alláhovi, je to také způsob sebečištění, ale také je považován za zdraví prospěšný. Věřící by také měl být schopen soucítit s hladovými a trpícími. Pro muslimy však půst znamená víc než jen zdržování se jídla. Od prvního úsvitu, od doby „kdy rozeznáte bílou nit od černé“ (Imsak) až do západu slunce (Iftar), se vyhýbá jídlu, pití, kouření a pohlavnímu styku. Každý, kdo je starý, nemocný nebo cestuje, může přerušit půst, stejně jako těhotné ženy a kojící matky. Postní dny je však třeba vynahradit. Pokud to není možné, může být za každý zameškaný den nakrmen nebo dána almužna potřebnému člověku. Během měsíce půstu se veřejný život drasticky mění, je přísněji dodržováno pět denních modliteb, hodně se čte Korán, více času se věnuje rodině a daruje se potřebným.
Ve všech restauracích a hotelech se večer staví "ramadánské stany" a jsou zde speciální ramadánské speciality. Po západu slunce můžete hodovat – podle všech pravidel (kuchařského) umění. Na konci ramadánu je festival „Eid al Fitr“, který má určité paralely s křesťanským vánočním festivalem.

Cizinci pobývající v Emirátech během ramadánu by měli na veřejnosti (i na plážích!) dodržovat následující přísná pravidla: Během dne nepít, nejíst a nekouřit.

Samozřejmostí je možnost stravování a pití v klimatizovaných hotelových restauracích. Určené restaurace jsou odděleny závěsy, aby žádný postící nedostal chuť. Služba ve venkovních prostorách hotelů je o ramadánu velmi omezená. Pokojová služba na druhou stranu funguje perfektně.